Hra na kytaru

Na závěrečnou hodinu, kde měly děti předvést, co se během roku naučily, jsme přišli s očekáváním, že uvidíme alespoň základní výsledky jejich celoroční práce. Bohužel jsme odcházeli velmi zklamaní. Plně si uvědomujeme, že se jednalo o děti, které hrají na kytaru teprve prvním rokem a rozhodně jsme neočekávali žádné profesionální výkon. Přesto jsme předpokládali, že po roce výuky budou děti zvládat alespoň základní technické návyky – správné držení nástroje, podobný způsob práce pravé ruky, základní orientaci v rytmu a schopnost zahrát jednoduché skladby alespoň částečně společně. Na závěrečném vystoupení však bylo patrné, že každé dítě hrálo jiným způsobem, často v odlišném rytmu a s odlišnou technikou. Výsledek působil velmi nesourodě a neodpovídal tomu, co bychom po roce pravidelné výuky očekávali. Výrazný rozdíl jsme zaznamenali po změně lektora v průběhu druhého pololetí. Do té doby syn projevoval o kytaru velký zájem, doma si pravidelně sám hrál a na hodiny se těšil. Oceňovali jsme také komunikaci původního lektora, který po hodinách rodiče stručně informoval o tom, co se děti naučily, jaké akordy procvičovaly nebo jaké skladby hrály. Po změně lektora se komunikace prakticky vytratila. Namísto konkrétních informací jsme dostávali opakovaně stejné obecné zprávy bez jakékoliv zpětné vazby o průběhu výuky či pokroku dětí. Současně jsme na synovi pozorovali postupný pokles motivace a zájmu o kytaru. Sám několikrát zmínil, že mu více vyhovoval předchozí lektor. Podle synových slov navíc během některých hodin nepanoval dostatečný řád a děti si často dělaly, co chtěly. Po zkušenosti ze závěrečné hodiny a vzhledem k předvedeným výsledkům bohužel máme pocit, že výuka nebyla vedena systematicky a důsledně. Naše děti jsou od útlého věku vedeny k hudbě. Starší syn hraje již několik let na flétnu, mladší absolvoval přijímací zkoušky na ZUŠ a dva roky hrál na klavír. Máme tedy určitou představu o tom, jak by měla vypadat smysluplná hudební výuka začátečníků. Neočekávali jsme žádné mimořádné výsledky, ale úroveň, kterou jsme viděli na závěrečném vystoupení, nás velmi překvapila, bohužel tím negativním způsobem. Lektorka se obhajovala vysokým počtem dětí ve skupině. Pokud byl problém ve vysokém počtu dětí, pak se domníváme, že bylo potřeba situaci řešit organizačně – například zajištěním zkušenějšího lektora nebo menší skupiny. Odpovědnost za nastavení podmínek výuky neleží na dětech ani rodičích. Nejvíce nás mrzí, že syn během roku ztratil velkou část původního nadšení pro hru na kytaru. To považujeme za závažnější problém než samotnou kvalitu výuky. Z tohoto důvodu v kroužku příští rok pokračovat rozhodně nebudeme a bohužel jej nemůžeme doporučit ani dalším rodičům. Ondřej Konečný

Dobrý den, v první řadě bych chtěla moc poděkovat za uskutečněnou besídku pro rodiče. Myslím si, že taková besídka potěší každého rodiče a i děti se chtějí předvést. Syn chodí do kroužku dva roky. Bohužel výsledek odpovídá asi počtu dětí na kroužku a možná i časté výměně učitelů. Líbilo se mi, že je kroužek v budově školy a děti se učí akordy, aby byly schopny hrát písničky, ne složité vybrnkávání, stupnice, etudy, atd. Aby je hra na nástroj chytla a neodradila. Upřímně jsem ale po dvou letech čekala trochu víc. Chtěla bych ale poděkovat paní učitelce za trpělivost s tolika dětmi. Věřím, že udržet pozornost u tolika dětí není jednoduché.

Potěšila mě závěrečná ukázková hodina. Syna kroužek bavil.

Minulý rok byl lepší. Jinak dobrý.

Syn má rád lektora, který ale bohužel v pololetí končí. Mně by zajímalo, jaký je v kroužku počet dětí, nenašla jsem to nikde uvedené. Starobová

Pololetí nebylo zakončeno koncertem pro rodiče, tak doufám že aspoň na konec školního roku děti budou schopné zahrát jednu písničku pro rodiče na koncertě.

Dcera si díky vám hru na kytaru oblíbila. Děkuji.

Zatím jsme s kroužkem spokojeni, ale většinu informací máme jen zprostředkovaně od dcery. Ocenila bych i průběžné informace o tom, co se děti na lekci učily a co máme procvičovat doma :)